Historie obce Mirotínek
Mirotínek, dříve také Mirotín, Měrotín nebo německy Merotein. Název obce je odvozen od osobního jména Myrota jako Mirotín nebo jak Hanáci říkají "Měrotín". Vesnice leží ve velmi romantické krajině mezi výraznými kopci v úzkém údolí. Na východním okraji obce se tyčí Mirotínský vrch 632m.n.m (dříve Polské kameny, Polakenstein) s mohutnými skalisky. Mirotínek neměl kostel a byl přifařen k Tvrdkovu.
Mirotínek kolem roku 1900 zdroj: Zemský archív v Opavě
Obec byla založena podle německého způsobu kolem hlavní silnice procházející obcí. Zemědělské usedlosti stály osamoceně po obou stranách silnice. Několik hektarů půdy patřilo také obci, která půdu pronajímala řemeslníkům, chalupníkům nebo drobným rolníkům a byl to jediný zdroj příjmu obce. Mirotínek byl znám jako "ovocné hnízdo" daleko v horách. Mirotínek nabízel nádherný pohled během května od Křížku (u silnice na Břevenec), kdy působil jako bílé moře květů. Navzdory nadmořské výšce 500-550 m.n.m se zde dařilo ovoci a dokonce i hroznům, protože je údolí všude chráněno kopci. Navíc se Dražůvka pod obcí stáčí k východu, takže je kotlina chráněna i od jihu. Potok Dražůvka byl v letních měsících jen jako pramínek, ale při jarním tání sněhu se z něj stávala divoká bystřina. Dražůvka byla v obci přehrazena do malých rybníků a hasičských nádrží, kam se i někdy dovážela potřebná voda. Vodovodní potrubí se v obci objevilo až po roce 1930, kdy farmáři postavili své první vodovody.
Mirotínek kolem roku 1930 zdroj: Pavel Kuric
Do roku 1786 navštěvovaly děti farní školu v Šumvaldu, poté se vzdělávaly ve škole ve Tvrdkově. Roku 1816 si obec postavila jednotřídní školu nákladem 2000 zlatých. Pokračování školní docházky bylo možné v Oskavě, kdy cesta dlouhá 4km vedla přes kopec do Nemrlova, což se v zimě dalo zvládnout jen na lyžích. Cesta po silnici nepřicházela v úvahu, neboť poté to bylo do Oskavy 10km. Nejbližší střední škola byla v Rýmařově.
Mirotínek kolem rok 1968 zdroj: Pavel Kuric
Historie obce v datech
1341
Je zmiňován Beneš za Strálku mimo jiné jako majitel Mirotínku a Plinkoutu
1381
prodal Jindřich ze Šumvaldu Janovi a bratrům ze Šumvaldu Mirotínek spolu s Plinkoutem, Břevencem, Oskavou a Dolní(Moravskou) Libinou
1392
Patřil Mirotínek Mikuláši ze Šumvaldu
1397
Patřil Mirotínek Jindřichovi ze Šumvaldu
1446
Věnoval Viktorin ze Šumvaldu své manželce Anně ze Šumvaldu, Mirotínku a Libiny deset hřiven roční činže.
1550
Se dostal Mirotínek do vlastnictví Albrechta z Boskovic na Úsově, předtím ještě patřil Miličským
1581
koupil rychtu v Mirotínku Michal Leiter z Mladoňovic
1650-1675
V urbáři úsovském jsou zapsáni v Mirotínku s mlynářem a rychtářem(č.25) celkem 24 zahradníci(vlastníci malého domku a zahrady). Většina příjmení je již německá
1784
Mirotínek přiřazen k tvrdkovské farnosti. Předtím patřil pod šumvaldskou farnost
1793
V Mirotínku bylo 42 domů a 262 obyvatel
1816
Postavena jednotřídní škola v Mirotínku
1852
rozšíření jednotřídní školy
1873
11.prosince 1873 zahájena poštovní služba v okrese Rýmařov. Ze sběrné schránky na dopisy v Mirotínku vybírá venkovský listonoš poštu každé úterý a čtvrtek
1877
Moravská zemská školní rada na své schůzi 28.lvětna poskytla obci Mirotínek půjčku 2000 zlatých na školní stavební účely
1880
V Mirotínku je 49 domů a 320 obyvatel (158 mužů a 162 žen), kteří se živí zemědělstvím a tkalcovstím
1900
V Mirotínku bylo 52 domů a 280 obyvatel
1939
Dle sčítání lidu je v Mirotínku 61 domů se 191 obyvateli
1958
v červnu 1958 došlo ke sloučení obcí Mirotínek a Tvrdkov
Zpracováno na základě následujících zdrojů:
PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. S. 313–314.
Römerstadt / Altvater - Erinnerungen an den Heimatkreis Römerstadt/Altvater. 1996, s.285-287
Dr.SCHOBER, Karl - Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Svazek 12, v Brně, 1908, s.217
SCHWOY, Franz Jospeh - Topographie vom Markgrafthum Mähren - Svazek 1, 1793, s.189, 345
Deutsches Volksblatt für Mähren, z 13.12.1873, s.6
Weisskirchner Wochenblatt. (Auch mit d. böhm. T.:) z. 17.6.1877 s.4